Proč a jak se vydat na cestu seberealizace?

06.02.2017

Každý člověk má v sobě určité puzení, které ho motivuje k tomu, aby pokračoval ve svém životě. Ne pouze sebezáchovně skrze uspokojování základních biologických potřeb nebo reprodukčně skrze nové generace. Je zde jakési "vyšší" puzení. Puzení rozvíjet se a uplatnit svůj potenciál.

Psycholog Abraham Maslow hovoří o pyramidě potřeb, kdy je zapotřebí uspokojit základní potřeby jako je spánek, strava a sex, abychom se mohli věnovat vyšším sociálním a psychologickým potřebám - uspokojení bezpečí a jistoty, výše přijetí, sounáležitosti a lásky, dále pak potřeba uznání a úcty a nakonec potřeba seberealizace. Pokud jsme několik dní nenasycení a nevyspalí, asi nás nebude zajímat sounáležitost a úcta ze strany druhých. Pokud umíráme, nebude nás motivovat vyšší potřeba uplatnění potenciálu a rozvoje. Takže z tohoto pohledu je potřeba seberealizace jakýmsi "luxusem". A globálně poměrně novodobou potřebou. Jelikož žijeme v blahobytu, jsme zajištění a sociálně propojení s celým světem, je dneska dříve než kdykoli jindy potřeba seberealizace na místě. I na této potřebě, která dokáže člověka motivovat a posunout v mnoha životních oblastech, je založena psychologie a psychoterapie Carla Rogerse. Osobním smyslem života se také zabývá logoterapie Viktora Frankla nebo existenciální analýza.

Seberealizace úzce souvisí se smyslem života a s pocitem naplněnosti. Pojí se s tvořivostí, s pocitem naděje a s radostí. Otevírá zamčené dveře živoucí duše, učí vidět věci z různých (nových) úhlů pohledu a dává chuť a sílu do budoucna. Možná si vzpomenete, jak jste se cítili, když jste plánovali a realizovali nový projekt. Když jste své schopnosti a dovednosti rozvíjeli a úspěšně uplatňovali v osobním a pracovním životě. Když jste svou chuť a umělecký potenciál vložili do nové básně, hudební skladby, povídky, filmu nebo obrazu. Možná jste rozjeli nový byznys a radujete se z potenciálu, který v sobě nový projekt má. Stejně tak se můžete cítit dobře, pokud v sobě naleznete zdroj inspirace. Skrytý nebo nerozvinutý. Ale existující. Silný a výrazný zdroj energie a originality proudící ven. Ven z ulity. K naplnění vlastního poslání a smyslu života.

Cesta seberealizace není instantní cestou k nalezení a uskutečnění svého poslání, potenciálu a smyslu svého života. Nabízí se přirovnání k transformaci motýla: mladá housenka se nejprve musí zakuklit, aby se z ní stal krásný a polétavý (svobodný) motýl - tedy naplnit svůj skrytý potenciál.

  1. někdo neví, proč by měl svůj život měnit a vykročit do nejistoty mimo svoji zónu pohodlí a bezpečí; anebo si dotyčný vystačí s uspokojováním základních životních potřeb - a tím tak uvíznout na "nižší úrovni" života; proč je otázka po smyslu bytí a konání;
  2. někdo si nemusí být vědom svých vloh, schopnosti a "vyšší" (životní) touhy - nebo-li neví, co ze sebe realizovat; čím by mohl skrze sebe darovat světu "přidanou hodnotu" - jak pomoci, zvýšit kvalitu života nebo prospěch sobě a druhým lidem; otázka "co" ukazuje směr našeho snažení;

  3. pokud někdo sám sebe natolik zná a ví, co od života chce (mimo uspokojování základních životních potřeb a únikových sebezáchovných manévrů), ještě nemusí být rozhodnutý vzít svůj život do vlastních rukou a systematicky budovat své štěstí; k tomuto rozhodnutí a dlouhodobému postoji je potřeba kuráž a odvaha; rozhodnutí je otázka závazku a síly vůle;

  4. dále je třeba vědět, jak sám sebe "realizovat" - týká se následujícího vymezení - cesty dosahování seberealizace:

Se seberealizací se pojí naše touhy, které nás motivují a posouvají nás na "vyšší" úroveň. Pracujeme na sobě, učíme se, překonáváme se, tvoříme a plodíme. Měníme sebe a ovlivňujeme svět k lepšímu. Zanecháváme ve světě naší stopu. A pokud jsou naše záměry konstruktivní, můžeme se pokusit svět změnit na krásnější, příjemnější a vyspělejší místo. Ne nutně pouze z pohledu blahobytu, zajištění nebo technologických výdobytků. Ale i z pohledu estetiky, harmonie a láskyplného společenství. Skrze to nejlepší z nás můžeme svět obohatit. "Jen" otočit tím pomyslným klíčem a vstoupit do temné komnaty nás samotných - a najít to nejcennější z nás a kultivovat to. Ale jak na to? Skrze sebepoznání a poznání našich největších tužeb, talentů, schopností a dovedností a jejich prohlubování. A tedy i skrze osvojení si určitého tématu a praxe, ve kterých se budeme zdokonalovat a tím tak obohacovat svět. Touto prací ve vybraných oblastech zájmu, jenž nás motivují, systematickým studiem a poznáváním, získáváním zkušeností a poctivou pílí postavené na našich silných stránkách, vytvoříme něco unikátního a prospěšného. A tím se vyřadíme z průměru. A nastartujeme životní projekt sytící naše potřeby a touhy. Vytvořme jakési perpetum mobile, které pohání sebe samo a vytvořenou energii rozdává kolem sebe. Vzrušující pouť seberealizace.


Obecně lze hovořit o obecných kategoriích, které bychom měli vzít v úvahu při budování své kompetentnosti:

  1. Znalosti - uvádí nás do žádoucího tématu a vztahují se k obsahu a kontextu tématu. Bez znalostí (vědomostí) bychom se těžko orientovali v problematice nebo v oboru. Znalost vychází z praxe, ale také praxi pojmenovává, ovlivňuje a usměrňuje. V exaktních vědách (matematika, chemie, fyzika...) může teorie (znalost) předcházet praxi nebo praxi posouvat dál. I když "teorie" nebývá vždy populární, pomáhá nám pochopit témata komplexně, do hloubky a bývá "strážcem" jednostranné zkušenosti. Pokud se chci něčemu naučit nebo již naučené zprostředkovat dál, teorie je efektivním nástrojem, jak znalosti sdílet a uchovat.

  2. Zkušenosti - uvádějí do hlubšího pochopení tématu nebo problému. Umožňují pochopit kontext a vazby na základě zážitku. Jsou pro opravdové pochopení nezbytné. Studium divadelní hry nebo skladby bez praktického vyzkoušení a cviku jsou stále jen teorií bez hlubšího porozumění. Na druhé straně zkušenost  bez teoretického rámce nás může zavést do jednostranného pohledu na věc. Zkušenosti a znalosti jsou vůči sobě teoreticky komplementární.

  3. Postoj - je důležitý v tom, JAK se k tématu nebo problému vztahujeme. Je důležité svůj postoj (pohled na věc) objevit a vytříbit, neboť nás vždy bude vědomě nebo nevědomě ovlivňovat. Pokud např. nebudeme věřit, že svůj potenciál uplatníme nebo že náš přínos bude hodnotný či konkurence schopný, házíme tak říkajíc flintu do žita. Pokud k něčemu důležitému v našem životě máme odpor, ovlivní nás to v našem vztahování. A možná se díky našemu negativnímu vztahu rozhodneme nový zájem nebo projekt nerealizovat. Pokud je náš zájem (cíl) pouze povrchní nebo prospěchářský a nevychází z naší bytostné touhy, naše motivace nebude tolik tvůrčí a odhodlaná a výsledky nebudou odpovídat opravdové kvalitě. Pokud je náš vztah niterně pozitivní a odhodlaný, zvyšujeme šanci naplnění našeho cíle. Náš postoj nám umožňuje uvědomit si, proč je zvolené nebo "osudové" téma důležité. A díky našemu vztahu k tématu zvyšujeme šanci k úspěchu.

  4. Vlastnosti a dispozice - nás spoluurčují v tom, co, jak a proč něco můžeme nebo nemůžeme realizovat. Naše inteligence, geneticky přenášené dispozice k onemocnění nebo náš temperament jsou vlastnosti, se kterými se můžeme smířit - ale také je využít! Kde je omezení, existuje i alternativní cesta. Pokud nám něco bylo dáno do vínku, je to naše síla nebo slabost. Je důležité uvědomit si je. Na slabostech není moudré stavět naše vzdušné zámky, ale je potřeba je překonat, aby nám nebránili dosažení cíle. Naše slabosti či nekompetentnost je vhodné řešit spoluprací s takovými lidmi, kteří naše slabosti kompenzují.

  5. Dovednosti a schopnosti - jsou nedílnou součástí seberealizace. Na nich v důsledku záleží, zda konečných cílů dosáhneme nebo ne. Jenže jsou tzv. "vrcholem ledovce". Vše předcházející je neméně důležité. A když nevíme, jak vytyčeného cíle dosáhnout, bez dovedností a schopností budeme mít prostě smůlu. Musel by nám do života přijít někdo, kdo by nám s realizací cílů pomohl. Jedna věc je tedy vědět, jak věci (sebe a vztahy) měnit, zároveň je třeba umět být ve stavu kreativního nastavení na jedné straně a být disciplinovaný a zacílený na druhé straně. Jedna věc bez druhé pravděpodobně nepovede k originálnímu a stabilnímu naplnění cíle. A je třeba tyto dovednosti pěstovat.